Ústavní soud České republiky rozhodl o zrušení zákona známého jako „lex Babiš II“. Zákon měl přísněji regulovat vlastnictví médií politiky a zakazovat členům vlády, aby jejich firmy čerpaly státní dotace. Hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše zákon napadlo u soudu nejen pro jeho obsah, ale i kvůli způsobu jeho přijetí. Klíčovou otázkou bylo, zda novela obsahovala tzv. legislativní přílepek, což je postup, kdy jsou změny do zákona přidány bez přímého vztahu k jeho obsahu či účelu.

Ústavní soud označil tento postup za neústavní a rozhodl, že změny byly přidány k původnímu návrhu zákona nelegitimním způsobem.

Neústavní přílepek: Zneužití legislativního procesu

Pozměňovací návrh, který do zákona vložil poslanec Jakub Michálek (Piráti), byl podle soudu neslučitelný s principy demokratického právního státu. „Pozměňovací návrh neměl žádný úzký vztah k původnímu návrhu zákona, a navíc byl předložen s úmyslem překvapit opozici,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř.

Podle Ústavního soudu tento postup porušil transparentnost legislativního procesu, a i když opozice často využívá obstrukce k blokování zákonů, přílepky nejsou odpovídajícím nástrojem, jak se s nimi vypořádat.

Rozdělení názorů mezi soudci

Rozhodnutí Ústavního soudu nebylo jednomyslné. Šest soudců se postavilo proti většinovému stanovisku. Kritizovali, že rozhodnutí bylo příliš benevolentní vůči porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. „Jednací řád neumožňuje vládní většině efektivní nástroje, jak čelit obstrukcím opozice,“ uvedli soudci Milan Hulmák, Veronika Křesťanová a další ve svém nesouhlasném stanovisku.

Tito soudci také upozornili, že nález hovoří o možnosti ukončit obstrukce „ústavně souladným způsobem“, což však podle nich není v současném legislativním rámci dostatečně možné bez explicitního porušení pravidel.

Co znamená rozhodnutí pro vládu a opozici?

Rozhodnutí Ústavního soudu má dalekosáhlé dopady:

  • Pro vládu: Vládní většina ztratila jeden z nástrojů, jak regulovat kumulaci politické a mediální moci.
  • Pro opozici: Rozhodnutí potvrzuje právo na obstrukce, ale zároveň zdůrazňuje, že i opozice musí respektovat ústavní limity.
  • Pro legislativní proces: Rozhodnutí znovu otevírá debatu o potřebě reformy jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby legislativní proces nebyl blokován obstrukcemi.

Komentáře předsedy Ústavního soudu

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa označil situaci v Poslanecké sněmovně za neudržitelnou. „Vláda si stěžuje, že nemůže prosadit své návrhy, opozice zase, že nemůže plnit svou kontrolní roli. Všichni však odmítají změnit pravidla, která tuto situaci způsobují,“ uvedl Baxa.

Podle něj by rozhodnutí nemělo být vnímáno jako vítězství jedné strany, ale jako lekce pro budoucí vlády i opozice, aby respektovaly zásady demokratického právního státu.

Širší souvislosti

  1. Vlastnictví médií a střet zájmů: Zákon byl namířen přímo proti Andreji Babišovi, který vlastnil média a jeho firmy čerpaly dotace. Rozhodnutí soudu znamená, že stávající pravidla v této oblasti zůstávají nezměněna.
  2. Obstrukce v legislativním procesu: Sněmovní obstrukce zůstávají problémem, který ochromuje legislativu, a rozhodnutí soudu na ně upozorňuje jako na problém vyžadující řešení.
  3. Ústavní limity: Rozhodnutí zdůrazňuje důležitost dodržování ústavních principů i v komplikovaných situacích, kdy se střetávají zájmy většiny a menšiny.